Projekty a granty

Přístupnost veřejných prostranství obytného prostředí

SP2015/187

Předmětem výzkumu je problematika přístupnosti veřejného prostranství a celkové prozkoumání a zkonkretizování vybraných veřejných prostorů ve městě. Problematika se týká nejenom veřejného prostoru z pohledu architektonického a urbanistického, ale opírá se sociologická hlediska. Otázka veřejného prostranství ve městě je velmi aktuálním tématem a nabízí možnosti zkoumání ve vztahu klasifikace jejich funkčnosti, přístupnosti, správnosti s ohledem na českou právní legislativu a další. Veřejný prostor „socializuje“ okolí a uvádí směr i tendenci rozvoje. Rozbor stavu problematiky v ČR a ve světě Veřejný prostor v českém právním prostředí je definován zákonem č.128/2000 Sb., o obcích (obecním zřízením), ve znění pozdějších předpisů. Podle § 34 veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy slouží obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Jednoduše řečeno veřejný prostor je volně přístupné prostředí, kde se mohou scházet a společně trávit čas lidé různého pohlaví, rasy, věkové skupiny, společenské třídy, náboženského vyznání, včetně osob se zdravotním omezením. Lze říci, že veřejný prostor má sloužit každému z nás. Přístup k užívání prostředí a především veřejného prostoru může být chápán jako možnost realizace základních občanských práv, jako základ občanské identity a začlenění do společnosti. Veřejný prostor je vlastnictví (nikoliv veřejné vlastnictví), které je otevřeno veřejnému užívání, prostor, kde se formuje „veřejnost“ a kde proto převládají sociální a kulturní pravidla veřejného chování Staehli (2009). Omezení přístupu k tomuto veřejnému prostoru, ať již symbolicky, či kvůli jeho nevhodnému designu, znamená omezení práv a „druhořadost“ v možnosti jejich uplatnění. Na obecné rovině jsou tyto procesy dvoucestné. Prostředí, které vytváříme, zároveň svou podobou formuje naše prožívání pobývání v něm. Sennett (2006) uvádí termíny tzv. enabling a restricting space - tedy umožňující, podporující a naopak omezujících prvky obytného prostředí, které povzbuzují nebo odrazují, či dokonce zabraňují vykonávání určitých aktivit či samotného pobytu. Pro kvalitní prostor pak volí termín „obyvatelného města“ (habitable city), které je otevřeno co nejširšímu spektru uživatelů a zároveň svou prostupností umožňuje jejich vzájemný kontakt a přispívá k sociální inkluzi. Dánský architekt Jan Gehl věnující se dlouhodobě inkluzivním městským prostorům zdůrazňuje negativní stránky příliš specializované péče zdůrazňující potřeby pouze jedné skupiny osob (mladých rodin s dětmi, studentů či seniorů) upozorňuje na rizika segregovaného prostředí a ukazuje základní principy tvorby veřejných prostranství, které vytváří nikoliv pouze „města přátelská ke stáří“, ale města „přátelská všem skupinám“, pro všechny fáze života Gehl (2000, 2012). Důraz klade především na zachování měřítka lidského těla a jeho schopností - překonávání vzdáleností, pohledu, tempa atd. Je však nutné prozkoumat konkrétní podmínky, za kterých je možné tyto principy uplatnit. Gehl, J. Život Mezi Budovami: Užívání Veřejných Prostranství Vyd. v češtině 1. Brno: Nadace Partnerství, 2000, ISBN8085834790. Sennett, R. Urban disorder today, British Journal of Sociolog, 60 (1). 57-58. ISSN 0007-1315. Mitchell. D., Staeheli L. Public Space, Pp. 511 – 516 in Rob Kitchin, Nigel Thrift (eds.). International Encyclopedia of Human Geography, 2009 Amstredam: Elsevier.ISBN9780080449111. Přehled použitých metod Metodou výzkumu je celkové prozkoumání a zkonkretizování protichůdných tendencí a analýza vybraného veřejného prostoru s možnostmi porovnání a stanovení správnosti, či nefunkčnosti z pohledu „nás všech“ tedy veřejnosti. Při řešení projektu budou uplatněny metody: • SWOT analýza – uplatnění při vyhodnocení jednotlivých veřejných prostorů, jejich vnitřních vazeb, i vazeb na širší vztahy v území. • Vícekriteriální analýza – hodnotová analýza – uplatnění při vyhodnocení jednotlivých veřejných prostorů, jejich vzájemné porovnání apod. Zdůvodnění zapojení jednotlivých členů týmu Zapojenými řešiteli jsou Ing. Lenka Jurníčková (Aspekty bezbariérových tras v zastavěném území), Ing. Bohuslav Niemiec (Metody debarierizace veřejného prostranství), Bc. Diana Orsáková (Adaptabilita vnějšího prostředí jako stabilizující činitel kvality bydlení), Bc. Alžběta Bílková (Standardy univerzálního designu pro stabilizaci kvality bydlení). Výše uvedené názvy disertačních prací napovídají o zaměření a návaznost na danou problematiku. Předchozí dosažené výsledky členů týmu – studentů • Jurnickova L., Kuta D., Zdarilová R., Conditions of independent movement and orientation of blind people in public space, Advanced Materials Research Vols. 1065-1069 (2015) pp 2803-2807, Trans Tech Publications, Switzerland, ISBN 978-3-03835-358-4.

2015

2015

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

SGS

Specifický výzkum VŠB-TUO

Bílková Alžběta Mgr. Ing.