Projekty a granty

Analýza stávajících mimoúrovňových propojení – podchodů v Ostravském veřejném prostoru a následná optimalizace provozních nákladů.

SP2020/123

Rozbor stavu problematiky v ČR a ve světě Zvláštním druhem veřejného prostoru je mimoúrovňové propojení – podchod. Podchod umožňuje alternativní způsob bezpečného překonávání potencionálně nebezpečných lokalit (rychlostní komunikace, železnice apod.), nebo pro pohodlné (bezbariérové) překonání náročných terénních úseků. V Praze byl první podchod vybudovaný v roce 1948 na Malovance pod Bělohorskou ulicí. Jelikož se na veřejný prostor klade velký důraz ve snaze o zatraktivnění (parky, ulice, proluky atd.), je podchod negativním prvkem ve veřejném prostoru (hlavní důvody - často zanedbané prostředí, nízká bezpečnost apod.). V různých částech Krakova byla provedena analýza deseti podchodů. Cílem výzkumu bylo zjistit faktory, díky nimž by se podchod stal uživatelsky přívětivým a nevytvářel pocit nejistoty. Bylo zjištěno, že nejlépe přívětivé podchody byly vybaveny službami (obchody atd.). Nejhůře přívětivými se pak staly podchody se službami minimálními a podchody delší než 60 m a to i za předpokladu, že měly dobrý technický stav a byly bezbariérové. [1] Společným cílem pro obyvatele různých zemí je důležité tento druh veřejného prostoru zatraktivnit natolik, aby zapadal do celkové koncepce příjemných a bezpečných míst. Jelikož veřejný prostor vychází z tradičního právního pojmu veřejného užívání, měl by být využíván. Podle vyjádření PS PČR, které je rekapitulováno v nálezu Ústavního soudu č. 211/2005 Sb., se pojem veřejné prostranství vyskytuje přibližně ve 138 (českých) právních předpisech a poprvé byl definován v zákoně č. 128/2000 Sb. [2] Z funkčního hlediska podchody často dosahují nejpříhodnějšího řešení (historické centrum města atd.) to i za předpokladu, že se jedná o řešení s vysokými náklady na implementaci a náchylnost technických potíží. Je zde ale důležitý faktor a to budoucí ekonomika města. Vybudovaný podchod poskytuje větší pěší a cyklo dostupnost města. Vysoké náklady, které vznikají během výstavby, nepřevažuji výhodu, kterou podchod poskytne na využití výstavby nad ním. [3,6] V celém světě je problematika podchodů zajímavým fenoménem – většina jejich uživatelů se v nich necítí komfortně, a přesto je musí využívat. Mnoho lidí má z podchodů strach kvůli technickému stavu (kondenzace vlhkosti - její příčiny a následky působení) [4] a také kvůli dalším parametrům jako např. pocitový vjem, intenzita a barva osvětlení, nedostatek bezpečnostních prvků apod. [5] Z těchto důvodů se svém projektu budu zabývat stanovením aktuálního technického stavu vybraných podchodů v Ostravě za pomocí stroje MOIST 350B, dále jejich dosavadní využívanost, zjištění klíčových faktorů způsobujících malou intenzitu jejich využívání. Výběr podchodů bude vyplývat ze shromážděných dat pomocí dotazníku (cílovou skupinou budou uživatelé podchodů), z něhož budou podchody v Ostravě rozděleny na kritické a naopak přívětivé. Dále bude provedena analýza již zrekonstruovaných podchodů v ČR a ve světě. Citace cizích prací [1] CIEPIELA, Agnieszka. Underground Public Space. Cracow’s Tunnels of Fear? IOP Conference Series: Materials Science and Engineering [online]. 2019, 471 [cit. 2019-12-17]. DOI: 10.1088/1757-899X/471/9/092017. ISSN 1757-899X. Dostupné z: http://stacks.iop.org/1757-899X/471/i=9/a=092017?key=crossref.91e92e32691889da17a4b620a2840f2e [2] Zákon č. 128/2000 Sb. Zákon o obcích [3] ALRAWI, Firas. Measuring the relative importance of applying engineering solutions to urban traffic intersections: a planning perspective. Scientific Journal of Silesian University of Technology. Series Transport [online]. 2018, 100, 5-13 [cit. 2019-12-17]. DOI: 10.20858/sjsutst.2018.100.1. ISSN 02093324. Dostupné z: http://sjsutst.polsl.pl/archives/2018/vol100/005_SJSUTST100_2018_Alrawi.pdf [4] WANG, Yong, Xiongwei LI, Min WANG, Yanli WANG a Jianbin CHEN. Ventilation Effect and Optimum Design of an Urban I-Shaped Pedestrian Underpass. ZHANG, Dongmei a Xin HUANG, ed. Proceedings of GeoShanghai 2018 International Conference: Tunnelling and Underground Construction [online]. Singapore: Springer Singapore, 2018, 2018-05-05, s. 652-665 [cit. 2019-12-18]. DOI: 10.1007/978-981-13-0017-2_66. ISBN 978-981-13-0016-5. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/978-981-13-0017-2_66 [5] CALLERI, Cristina, Arianna ASTOLFI, Anna PELLEGRINO, Francesco ALETTA, Louena SHTREPI, Elena BO, Martina DI STEFANO a Paola ORECCHIA. The Effect of Soundscapes and Lightscapes on the Perception of Safety and Social Presence Analyzed in a Laboratory Experiment. Sustainability [online]. 2019, 11(11) [cit. 2019-12-17]. DOI: 10.3390/su11113000. ISSN 2071-1050. Dostupné z: https://www.mdpi.com/2071-1050/11/11/3000 [6] KASYANOV, Vitaly a Chernysheva OKSANA. Use of Underground Space in Large Cities. IOP Conference Series: Materials Science and Engineering [online]. 2019, 471 [cit. 2019-12-17]. DOI: 10.1088/1757-899X/471/11/112052. ISSN 1757-899X. Dostupné z: http://stacks.iop.org/1757-899X/471/i=11/a=112052?key=crossref.8f29ee9e5ae4ef52059e90ea1fde219c Přehled použitých metod Při řešení projektu budou uplatněny následující metody - Metoda průzkumu a dotazníkového řešení - metody potřebné pro zjištění klíčových faktorů. Cílem průzkumu je identifikace přívětivých/ kritických podchodů a jejich rozdílné prvky. - SWOT analýza - uplatnění při hodnocení výsledků dílčích prvků podchodů. - Metody vlhkostních průzkumů - za použití nedestruktivních metod - použití kapacitního a odporového vlhkoměru (kapacitní a odporová metoda), termokamery (termografická metoda) - Metoda mikrovlnného měření přístrojem MOIST 350 B na - Metoda komparace - srovnání výsledků analýz a jejich vyhodnocení - Další možné matematické a statistické metody - konkrétní metody budou vybrány po sběru dat Harmonogram 01.-04. 2020 Přípravné činnosti (sběr dat a podkladů, dotazníkové řešení, vlhkostní průzkumy) 05. -08.2020 Analýza - zpracování dat, měření přístrojem MOIST 350 B, určení klíčových faktorů, určení problémů 09. -11.2020 Vyhodnocení dílčích výsledků analýzy, jejich srovnání. Vyhodnocení problémů a postupů ke zlepšení budoucích návrhů. Účast na konferenci 11.-12. 2020 Kompletace a finalizace projektu Zdůvodnění zapojení jednotlivých členů týmu Ing. Markéta Křístková - studentka (interní doktorand) a hlavní řešitelka projektu. Navrhovaný projekt SGS je svým zaměřením blízký zadání její disertační práce - ˶Optimalizace provozních nákladů s využitím informačního modelu budov (BIM)˝. Ing. Adéla Brázdová - studentka a pomocná řešitelka projektu. Bude spolupracovat na dílčích analýzách, pomáhat při získávání dat pomocí přístroje MOIST 350 B a bude spoluautorkou článku. doc. Ing. et Ing. František Kuda, CSc. - školitel. Finance Zdůvodnění finančních nákladů: Kancelářské potřeby – 1 000,- (náplň a papír pro tisk dotazníků, tisk ukázek řešení) Služby: Anglická korektura článků - 6 500,- Vložné na konferenci AEE (popř. ESAT) - 12 000,- Cestovní náklady na konferenci AEE (popř. ESAT či jiné tematické semináře) - 7 000,- Stipendia: Ing. Markéta Křístková - 45 000,- Ing. Adéla Brázdová - 5 000,- Režie pracoviště: 10% z celkových nákladů - 8 500,-

2020

2020

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

SGS

Specifický výzkum VŠB-TUO

Křístková Markéta Ing.